Spravedlnost v ČR jen pro někoho

                Když si tak sednu ke stolu a čtu si na internetu zprávy, dozvídám se o nečekaných zvratech kauz našich zákonodárců a vlastně každého, kdo v ČR má nebo měl nějaký vliv. Těmi nečekanými zvraty ale mám na mysli osvobození, omluvy, výmluvy, přehazování viny… A tak si myslím, všichni státní žalobci a policejní útvary pro odhalování organizovaného zločinu by měli být klepnuti přes prsty preventivně už před nástupy do svých funkcí.

                Tři exposlanci ODS za své zadržení obdrželi omluvu a dohromady i odškodné 1,9 milionů. Další obětí našeho propracovaného soudního systému je určitě i David Rath, o kterém jsem četl, že by snad taky měl dostat odškodné za své věznění. Komunista Dolejš zase například souhlasil s novinářským úplatkem a taky se vyhnul jakémukoliv stíhání. Nyní se i propírá, kdo má vlastně zodpovědnost za amnestii, kterou udělil Václav Klaus. Neměl by to být tak nějak on, když už ji vyhlásil?

                Tak trochu se necítím dobře z pohledu na naši politickou scénu, kde se vlivní a mocní jako mrštný had vymknou všem pravidlům a zákonu utíkají neomylným způsobem. Možná, že kdybychom nebyli společnost tolerantní vůči excesům našich skvělých politiků, neměli bychom ani prezidenta, který vládne jen sám sobě a svým kamarádům z Luk Oilu a užívá si věhlasu jen v Rusku, protože Západ jej ani neposlouchá… Já jen doufám, že se to někdy změní k lepšímu…

                Já samozřejmě netvrdím, kdo je vinen nebo ne, jen kauzy končí náhodným způsobem stejně – osvobozujícími verdikty. V podstatě se zdá, že naši zákonodárci jsou nejčestnější bytosti a my bychom se od nich měli učit.

Autor článku je autorem e-knihy Nataša, vyprávějící o životě krásné Ukrajinky v ČR a její nelehké úloze v souhře osudu. Matěj Novobilský v knize využil svých znalostí života na Ukrajině a vnesl do děje řadu zajímavých aspektů i ze života obyčejných lidí v České republice.